Uvědomuji si, že ty nejobyčejnější věci jsou často tím esenciálním, co k spokojenému životu potřebujeme.
Když vzbudím svoji duši i tělo 🙂 brzy ráno, vyběhnu na kopec a zastihnu vycházející slunce, tak si říkám, že takový pocit vnitřního uspokojení zažiju doma na hanáckém kopci stejně jako v Grand Canyon v Arizoně.
Když se můžu projít na rozhraní dne a noci a slyšet, jak ptáci vyzpívají svojí večerní modlitbu před ulehnutím do svých hnízd, jsem naplněna vděčností za všechny prožitky světa.
Když cítím horký dech a pusinku dítěte na svojí tváři, tak zažívám takové uspokojení, jak sebelepší adrenalinový zážitek.
Když jsem obdarovaná úsměvem nebo dárkem od srdce, je to nad všechny poklady.
Ocitnu-li se v objetí, je mi neskutečně příjemně a jsem absolutně smířená se sebou sama.
Když můžu darovat skutek lásky nebo pozornost tomu druhému, mnohem více dostávám.
Když celý dům provoní právě upečený chléb a společně s rodinou ho snídáme, byť jen s obyčejným máslem, je to větší lahoda, než mnohé pochoutky světa.
Dýchám, naslouchám, vnímám, dotýkám se, cítím. V mém srdci se usídlí radost a vděčnost nad jedinečnými okamžiky dne a života.
Sima Martausová – Čaro obyčajných vecí – píseň z youtube –
